Studenti od základních škol až po univerzity na ni nedají dopustit. Anglická verze Wikipedie dnes čítá přes pět milionů článků, od těch běžných a užitečných až po skutečné bizarnosti. Stejně jako Google se stal synonymem pro vyhledávání na internetu, Wikipedie se stala synonymem informací. Její zakladatelé se pyšní tím, že celá stránka je zdarma, a bez reklamního obsahu. Hesla může přidávat a editovat každý, kdo si založí účet, a na jejich správnost dohlíží tým editorů. Přesto ji mnoho učitelů nenávidí, její jméno vyslovují s posměchem a od použití své studenty zrazují.
Studenti: vítejte v 21. století
Nejčastějším argumentem studentů je, že internet je hlavní hybnou silou dnešní doby a jelikož Wikipedie je největším a nejdostupnějším zdrojem informací, tak není důvod jej nepoužívat. Wikipedie je neocenitelná proto, že informace jsou přehledně řazené, s odkazy na mnoho dalších článků, a u většiny z nich nechybí seznam zdrojů. Informace je proto možné snadno ověřit. Na námitky, že informace může editovat kdokoli, pak studenti reagují tím, že to se dá říci o jakémkoli webu, a pokud tedy učitelé nechtějí zakázat použití internetu jako takového, neměli by použití Wikipedie trestat. Navíc, dodávají někteří, mnoho hesel píší držitelé vysokoškolských diplomů v oboru, tedy skuteční odborníci.
Učitelé: zkratka do pekel
Největším problémem, který většina vyučujících s Wikipedií má, je právě ten, že si tam kdokoli může napsat cokoli. Jistě, uznávají že někdy jde o experty a články mají skutečně kvalitu hodnou tištěných publikací, ale jindy jde o snůšku blábolů. A sebelepší tím editorů nezachytí všechno. Navíc, zadat příslušný pojem s přídomkem wiki zvládne i cvičená opice, a studenti se nenaučí, jak informace vyhledávat. Jinými slovy, Wikipedie je podle nich slušný výchozí bod, ale špatná konečná stanice.
Kdo má pravdu? Asi trochu oba tábory. Při práci s tetou Wiki je skutečně nutné si informace ověřit i jinde, ale to by měla být samozřejmost u informace z jakéhokoli zdroje. Wikipedii tak jistě není nutno zatracovat,.